Miriamka Nazaretská: Zvěstování nebo Zjevení?

Ze strachu, abych místo Vítáme vás, milí posluchači Proglasu, o slavnosti Zvěstování Páně neřekl ...Zjevení Páně, jsem se soustředil tak úporně, že jsem řekl - vítejte milí, je Zjevení Páně. Luděk mě hned opravil, já se v řeči usmál a už nám pak litanie loretánská s 18 strunami v součtu na dvou kytarách a s dvěma mužskými hlasy šla jako po másle.

Doma mě pak napadlo, že proč ne Zjevení? Vždyť anděl se musel zjevit, aby zvěstoval. Nemohl něco nebo sebe nezjevit, pokud chtěl zvěstovat. Zjevení Anděla Páně. Další možnost: čteme, že Maria se ulekla. Mohla se leknout tak, že se z toho mohla jak se říká,  "zjevit". To by bylo na slavnost Zjevení dívky Páně. Mimochodem, to mohla třeba tiše říct Berndadettě - já se z tebe asi zjevím. Co my víme; vždyť u jejího Syna není nic nemožného, takže pokud neroste strom daleko od jablka, u Panny Marie je taky málo co nemožného.

Jak se také mohla udát tato asi nejslavnější kapitola lidských dějin:

-- "Mamíí!", vletěla jako velká voda mladičká Mařenka do kuchyně. "Nebudeš mi věřit, čestný židovský, zjevil se mi - anděl. A ne ledajaký anděl, to byl určitě anděl s velkým A. A kdybys věděla, co mi pověděl. Ó, jak jsem se bála, ale je to tolik super!"

-- "Já se z Tebe asi zjevím", povzdychla si si maminka Anička a tiše ji napadlo: Ještě že mám toho Jáchyma. Až přijde z práce, budu si mít komu postesknout, jak rychle nám to Marijánčí třeštidlo dospívá a jaké to má divné zážitky. Člověk by si řekl, že pubertu už má nějaký čas za sebou...

Ale pracovitá, to ona je. A přijít domů později než bylo domluveno, to se ještě nestalo. Jenom aby se nám jednou, až doroste, dobře vdala. A dětí bych jí přála víc než jen jedináčka. Takhle si nemá s kým hrát, soutěžit - a tak by pořád jen uklízela, modlila se, pomáhala s vařením... Ještě že má takový milý kukuč a hlásek jako skřivánek; tak pěkně si každou chvíli zpívá. Jak že si to zpívala onehdy? Světe div se, prý je to její vlastní nápěv:

"Nikdo se neklaní, líbezné královně, co sama přikládá polínka do ohně."

Moc hezká písnička. Co nám jen z té radosti našeho stáří vyroste? Máme ji moc rádi. Kéž by to mohly říct o svých dětech všechny mámy...

A maminka Anna se opět pustila do práce a taky do přemýšlení, jak to udělat, aby se už někdy brzy setkaly a potěšily s její posmutnělou bezdětnou sestřenicí Alžbětou; vždyť už se tak dlouho neviděly. A ten její Zachariáš je taky pořád v trapu, totiž dole v chrámu...