Kdysi v roce 1991 mi můj kamarád, nyní už léta pracující v českých státních službách - působící ve Francii, s nadšením vyprávěl o noční Paříži, o mentalitě Francouzů. Byl jsem samozřejmě zvědavý na média. Promluvil i o desítkách rozhlasových stanic. O tom, jak jednou při ladění stanic v hluboké noci uslyšel hlas nesmírně smutného člověka, hovořícího s moderátorem. Klidný tón hlasu, jistá důstojnost rozhovoru jej přiměla přijímač neladit dál. Ano, bylo to diecézní rádio Notre Dame, založené vynikajícím mužem, kardinálem Jean Maria Lustigerem.
Pro mě tenkrát ten rozhovor v zahradě pražské stanice metra Malostranská (aniž se to možná Pavel kdy dozvěděl), znamenal mnoho. Byl to další kamínek do mozaiky, další impulz k úsilí mít u nás rádio, které dělají křesťané. Domnívám se totiž, že interaktivní rozhlas je vztahu Boha a mne podobnější než setkání tváří v tvář (natož na facebooku - setkávání tváří v knize :-). Nevidíme se, a přece se slyšíme. Máme mnoho možných frekvencí a záleží na touze naladit správně...
Noční linku, live pořad Proglasu, vysíláme proto od počátku, tedy už více než patnáct let, týden co týden. V tichu noci, v nočním klidu hovoříme o tématech blízkých i vzdálených, aktuálních i nadčasových, mohou volat lidé s bolestí a zklamáním, i s radostí a pěknými zážitky. Někdy je téma přesně dáno, jindy ho tvoří nebo usměrňují sami posluchači. Člověk naslouchá člověku a moderátor to jen usměrňuje.
Na větrné madridské Cuatro Vientos jsem letos zažil odlesk toho, co zažil zmiňovaný kamarád před lety v Paříži: abych rozuměl aspoň něco, přelaďoval jsem stupnici přijímače ve svém mobilu, od stanice k stanici; většina programů byla zcela mimoběžných. Vtom jsem uslyšel týž hlas Svatého Otce, jaký zněl z letištní plochy; nad ním zněla polština a já se cítil jako první noční letec Antoine de Saint Exupéry, když uviděl ze svého kurýrního letadla světlo města tam, kde podle mapy mělo být.
Tentokrát je tedy tématem Obrácení se k srpnovému Španělsku; k Tarragoně, Barceloně, a zejména k Madridu. Ke Svatému otci, k církvi, k mladým:
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.