Prof. Dr. P. Petr Piťha o prezidentské volbě a o mladých

Neznámým čtenářům pozdrav!

Byl jsem opětovně dotazován, jaký je můj názor na prezidentské volby. Vyslovuji se takto:

1. Mluvím jen za sebe, to jest ne jako exponent či mluvčí jakékoli organizace ani neoficiálního seskupení. Jde o můj názor. 

2. Ke svému rozhodování mám stejné informace jako každý běžný občan. Utvořit si obraz z tendenčně vyhrocených polopravd a neúplných informací je těžké. Přesto jsem dospěl k několika důležitým poznatkům:

a) V druhém kole prezidentských voleb je položena trochu jiná otázka než v prvém. Nejde již jen o výběr vhodného kandidáta, ale o zásadní rozhodnutí o dalším směřování naší společnosti. Nečekaný úspěch Karla Schwarzenberga byl způsoben vystoupením studentů středních a vysokých škol, kteří dali najevo svou nespokojenost se současně platným způsobem politického vedení státu. Odmítají zkorumpované jednání, aféry, skandály, pomluvy, korupci, nezájem o skutečné problémy a o běžné lidi. Budoucnost vidí ve zdravém rozumu a potřebném neosobním nadhledu. 

b) Naše společnost po více než 20 letech vývoje stojí ve významné společenské a mravní krizi. Zdravý chod státu je podvázán tím, že demokracie, ve které jsme se nenaučili žít, je podrývána zneužíváním pro osobní prospěch. Zájmy celku společnosti jsou opomíjeny a narůstá vliv nátlakových uskupení, která mezi sebou bojují. Ve zmatku už snad ani většina politiků neví, co kdo opravdu chce, a zápasí každý s každým. 

c) Z toho mně vyšlo, že mám a musím podpořit tento mladý hlas naší země. Jednak proto, že se s ním shoduji, jednak proto, že jako pedagog a jako uvážlivý starý člověk nesmím opustit své žáky a naše děti, když vystoupí ve prospěch života, spravedlnosti a rozumu. Tentokrát sice riskuji méně než 17. listopadu 1989, kdy jsem mladé lidi také doprovázel, ale celou svou osobností chci přispět k tomu, že jejich hlas nebude odmítnut s tím, že to jsou ještě nerozumné děti. Nejsou to děti, jsou to nositelé naší budoucnosti a nechci, aby jim někdo, ani teď, ani v budoucnu ubližoval.

Budu tedy volit kandidáta studentů Karla Schwarzenberga.

3. K tomuto vyjádření připojím ještě dvě upozornění:

Názor, že jeden hlas to nevytrhne, a proto nejít k volbám, je chyba. Jeden z kandidátů může vyhrát o jediný hlas, a to může být ten Váš. Nejít volit, protože mě politika nezajímá, je projevem člověka, který už to vzdal a o zbytek svého života ztratil zájem, je mu jedno, jaký dál bude. 

Uvědomuji si také s bolestí, že jako občan České republiky ponesu hanbu, o kterou se postarali mnozí z mých spoluobčanů. Ať totiž bude zvolen ten nebo onen, objeví se hlava našeho státu před světem poplivaná vlastním národem, vyválená v hnoji pomluv a zmazaná blátem lží, ve kterých si libuje kde kdo. Zamyslete se nad tím, co si o nás může cizina myslet, když tímto způsobem představujeme svého prezidenta.

V Praze 19. ledna 2013, v úmrtní den Jana Palacha

Prof. Dr. Petr Piťha