O lecčems, co rámuje můj život člověka a kněze

LUX Prize vyhrál film IDA

13. 12. 2014 23:54

Filmovou Cenu Evropského parlamentu Lux Prize 2014 vyhrál snímek IDA.

Je 5. listopadu 2014. Sedíme v brněnském vysokoškolském kině Scala. Zdraví nás šéf kina, po něm europoslankyně Michaela Šojdrová: „Evropský parlament oslavuje bohatství a rozmanitost evropské kinematografie filmovou cenou LUX, kterou každoročně uděluje jednomu výjimečnému evropskému filmu. Vítězný snímek i další snímky z finále jsou otitulkovány do každého z 24 oficiálních jazyků EU a upraveny také pro zrakově a sluchově postižené. Jsem zvědavá na dnešní film, jenž je vážným kandidátem na letošní cenu Lux“.

V úvodu projekce snímku IDA běží několikavteřinová upoutávka na cenu Evropského parlamentu LUX Prize. Při závěrečném textu „Evropský parlament věří evropskému filmu“ se ozývá téměř po celém zaplněném sále tlumený smích. Myslím, že i proto je třeba, aby cena Lux (a Lux Film Days) existovala. Aby byla Evropa hrdá na svoji neuvěřitelně bohatou kulturu, dokázala ji sdílet a předávat. Nebo má na náš obdiv právo jen držitel Oskara nebo ještě tak Zlatého medvěda? *)

IDA je jedináček, vyrůstá v šedesátých letech sirotčinci vedeném řeholnicemi. Vypadá to, že její úmysl stát se řeholnicí je rozhodnutím svobodným a logickým. Před sliby ji matka představená posílá vyhledat jedinou známou příbuznou, která ovšem o dívku nikdy nejevila zájem. – Matko představená, je to nutné? – Ano, je to nutné.
Zdálo by se, že zde se děj příběhu rozběhne. Není tomu tak. Kamera diváka stále krok po kroku, neúprosně pomalu zasazuje do děje, ve kterém se začíná rýsovat neuvěřitelný osud rodiny mladé hrdinky. Později pochopíme proč. Kamera pomíjí mnohé důležité momenty, jež by divák ve sledu událostí čekal, aby se mu o něco později rozbřesklo. Někdy z bleskového poznání souvislostí až zamrazí, a to i dvakrát, jak to dokázali někteří spisovatelští mistři hororů. Až budete v kině, vzpomeňte si na tuto souvislost při vyslovení jediného slova u lůžka jistého umírajícího dědečka, a potom — o několik minut později (ve filmu o den později) — na balení jistého předmětu do šátku v lese za dědinou. V těch chvílích člověk skoro nedýchá.
K chytrému střihu a důsledné kameře lze jako plus započítat i volbu formátu 3:4 a černobílé provedení, které diváka oprostí od možná líbivých scenérii polských rovin.
Prozradit se budoucímu divákovi ještě dá, že v termínu obláčky – slibů není adeptka IDA připravena něco slibovat. Po takovém životním kotrmelci se tomu nelze divit. Nelze se ani divit tomu, co se děje po pohřbu jediné příbuzné.
Pro mě, člověka věřícího, že při dobré výchově lze oprávněně skládat naději na vítězství dobra v každém člověku, a také pro mě jako křesťana, je nejdůležitějších posledních dvacet, třicet vteřin příběhu. Není žádny happy end, je to náš život, naše každodenní prohry a naše každodenní vítězství. Bůh s námi.

Film IDA si cenu určitě zaslouží. Oficiální Trailer.


 

IDA. Režie Pawel Pawlikowski. Polsko (Dánsko); 80 min; 2014.

Ostatní soutěžní snímky a Ceny z minulých ročníků: http://luxprize.eu/

*) Evropa není především domluvou o ekonomice nebo vnitřním trhu. Je o kultuře evropských národů; ta je mimořádně rozmanitá a plodná, a to po dlouhá staletí. Máme povinnost tuto rozmanitost podporovat a chránit. Proto filmové dny LUX Prize Days, proto filmová Cena LUX.

Sdílet

Komentáře

Boro1 Taky někdy snad pujdu do té soutěže :-D

theofila Ida mě fascinovala. Jen mi v ní chybělo jedno slovo: Odpusťte...

oMH To máte pravdu, Theofilo.

oMH Oscary 2015: Cenu pro nejlepší neanglicky mluvený film vyhrál polský film Ida. Již v prosinci 2014 ovládl Evropské filmové ceny. „Urazili jsme dlouhou cestu,“ říká režisér Pawel Pawlikowski, jenž přetáhl čas vymezený pro děkovnou řeč. Jde o první polskou výhru této kategorie po devíti nominacích v historii od Andrzeje Wajdy po Agnieszku Hollandovou.

Zdroj: http://kultura.idnes.cz/oscary-2015-cbe-/filmvideo.aspx?c=A150222_205229_filmvideo_spm

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková